Obyčejný den (nebo ne?)

4. července 2011 v 12:36 | Beth |  Povídky
Taaakže, historicky první povídka na pokračování je tady! Název je jen provizorní a možná se změní, podle toho, jak příběh poběží.

INFORMACE O POVÍDCE:
Originální povídka bez známých knižních či filmových postav.
Hlavní žánr: dobrodružné (ostatní nechám na vás)
Délka kapitoly: prozatím 10 komentářů, každý komentář nejméně 3 řádky
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Venku se stmívalo.

Anna sebou hodila na postel ve svém malém pokojíčku. Byla úplně vyčerpaná. Už přes měsíc se snažila si najít práci, ale zatím bez úspěchu.

Založila si ruce za hlavou a povzdechla si. To je ale zbytečně promrhaný den! Lítat po úřadech, místo aby šla na pláž jako všichni její kamarádi. A že byl dneska krásný den! Ale tady to končí, rozhodla se. Zítra si vezme den volna, ať si klidně rodiče vyletí z kůže.

Tak se nedostala na vysokou, a co je na tom? Zkusí to zase za rok. Věděla, že by si měla něco najít a taky se o to snažila, jenže v tomhle pitomém zapadákově měli všude plno.

Usnula s pomyšlením na to, jak si po takové dlouhé době bude zase zítra užívat s kamarády.

(A teď je to na vás!)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
 


Komentáře

1 beleatrix beleatrix | Web | 4. července 2011 v 18:42 | Reagovat

Druhý den Anna vstala až k odpoledni. Konečně se po delší době opět požádně vyspala. Dnešek chtěla prožít výhradně jen s přáteli a jejími koníčky. Ještě se ani s nikým pořádně nedomluvila a už vystřelila ven do krásného slunečného dne. běžela na zahradu domu, který sdílí s rodiči. Je jen v plavkách, na kterých má letní krátkou, slušivou sukni. Drží v ruce s vůj telefon a vytočila číslo své nejlepší kamarádky. Chce jí pozvat k bazénu, který je na dvorku před jejím domem. Rozhodla se, že dnes se chce jen flákat, cachtat se ve vodě a opalovat se s knížkou v ruce.

2 Ywen Ywen | Web | 17. července 2011 v 21:51 | Reagovat

,,Anno, víš, to je-to je ale fakt blbý. No, já, víš já dneska nemůžu." ozýval se z telefonu dívčí hlas.
,,Tak to je škoda." řekla Anna. ,,Tak čau, Evo."
,,Vážně promiň, ale já," začala se omlouvat Eva, ale Anna ji umlčela.
,,To je jedno. Čau."
Položila mobil vedle lehátka a upila z pomerančovo-vodkového koktejlu s ledem. Vzala mobil zase do ruky. Nervózně si jím třela o dlaně. Dneska přece nebude sama. Ano, zavolá mu. Už se dlouho neviděli, určitě bude rád. Dneska nebude sama.

3 Elisis Elisis | Web | 22. července 2011 v 20:49 | Reagovat

Zavolá mu, ale stejně jí vrtalo hlavou, co  se stalo s Evou. Proč se jí nechtěla svěřit?
Jenže teď nebude přemýšlet. Má volný den a chce si jej užít naplno.
Vzala mobil a teplými prsty vyhřátými od sluníčka vyťukala jeho číslo. Po několika krátkých zazvonění se konečně ozval: ,,Ahoj miláčku, jsem tak rád, že tě slyším. Copak" ,,No víš, vzala jsem si dneska volno. Nechtěl by jsi třeba přijít, abychom si ho užili společně?" ,,Tak to je bezva nápad. Takže u bazénu, souhlasí?" ,,Jasně" odpověděla Anna celá zářící štěstím. Z druhé strany slyšela už jen zaklapnutí. Už se na něj tak těší. Div radostí netancovala. Pomalými krůčky přišla k bazénu a zkontrolovala si svůj odraz, zda vypadá dobře. ,,To celkem jde" řekla si pro sebe a usmála se. Když se otočila, uviděla ho. Jeho krásné čokoládové oči a úsměv byly tak nádherné. Štěstí, že bydlí u sebe tak blízko. Rychle k němu přiskočila a políbila ho. ,,Chybělas mi" ,,Ty mě víc" odpověděla blaženě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama